Trochejská prošívka

[Jiška]

Kam až moje paměť sahá,
bývá marná všechna snaha
měnit věci dávno dané.

[Kama]

To jsi dobrá, zato já ne,
ráda čekám, co se stane,
když mi osud výhru přeje.

[Jiška]

Nikdy nevím, co se děje,
když se někdo stále směje
přitom drží v ruce mobil.

[Kama]

Asi ptá se. kdo ho rozbil,
nebo včera dosti zlobil,
jinak nevím důvod smíchu.

[Jiška]

Třeba dělal z kopřiv jíchu,
nalil vína do kalichu
a měl dobrou náladičku.

[Kama]

Trochu růže měli v líčku,
nacvičovat chtěli kličku,
jenže osud řekl ba ne.