Trochejská prošívka

[Jiška]

Kam až moje paměť sahá,
bývá marná všechna snaha
měnit věci dávno dané.

[Kama]

To jsi dobrá, zato já ne,
ráda čekám, co se stane,
když mi osud výhru přeje.

[Jiška]

Nikdy nevím, co se děje,
když se někdo stále směje
přitom drží v ruce mobil.

[Kama]

Asi ptá se. kdo ho rozbil,
nebo včera dosti zlobil,
jinak nevím důvod smíchu.

[Jiška]

Třeba dělal z kopřiv jíchu,
nalil vína do kalichu
a měl dobrou náladičku.

[Kama]

Trochu růže měli v líčku,
nacvičovat chtěli kličku,
jenže osud řekl ba ne.

[Jiška]

Nevím, odkud vítr vane,
co chce pánbůh, to se stane,
třeba, když ti dítě bere.

[Kama]

Osud všechny občas žere,
má náznaky pološeré,
co s tím potom dělat asi?

[Jiška]

Pánbůh kreslí tyhle trasy,
každodenně s námi hrá si,
zbývá jenom v Něho věřit.

[Kama]

Kdo chce kalné vody čeřit,
měl by napřed hloubku změřit,
nebo coby vodník skončí..

[Jiška]

Kolem vody choď vždy s loučí,
vodník se pak odporoučí
na dno temné chladné tůně.

[Kama]

Jen se zeptám, ve svém lůně
vodníková nosí slůně,
nebo je to celkem jedno?

[Jiška]

Neb v té tůni bývá temno,
až je z toho nepříjemno,
nechtěj vědět, co kdo nosí.

[Kama]

Řekly mi to divé vosy,
prý je občas vodník prosí,
aby daly medu trochu.

[Jiška]

Vodníčkovi postav sochu,
raděj daruj tomu hochu
pěkný hrnek na dušičky.

[Kama]

Nesla jsem mu sladké špičky,
raděj prý má z čočky klíčky,
ať si trhne, vodní zmetek.

[Jiška]

Co máš z řečí ňákých tetek,
přijme jistě párek fretek,
jen k nim přibal parfém z růží.

[Kama]

Vodníkovi zničím kůži,
navíc chce být jako muži,
potem, dýmem, pivem vonět.

[Jiška]

Když jde starej vodník do let
ledacos ho může bolet,
ale svatbu v tůni chystá.

[Kama]

Má on vlastně i dost místa,
aby byla postel čistá?
Nebo to jen vlažně fláká?