Řetěz DTDT

[Kama]

To můžeš říkat snad jenom dětem,
laciné hvězdy krátce se třpytí.

[Jiška]

Červený běhoun se zlatou nití,
některé mají nosánek vzhůru.

[Kama]

No tak jim dopřej tu jejich šňůru,
kočičí zlato oblbnou umí.

[Jiška]

Fanoušci jejich na ně pak čumí,
posléze spustí o nich jen drby.

[Kama]

Někteří ovšem chrbát svůj hrbí,
převlékat kabát nemají potíž.

[Jiška]

Lépe je když tu veršíky smolíš,
nebudem na ně časem svým plýtvat.

[Kama]

Pěchoty hvězdné dají se pitvat,
akorát těžko pochopit bludy.

[Jiška]

Těm, co se řídí nízkými pudy,
nevěnuj ani vteřinu času.

[Kama]

Dojetím slzím, mokrou mám řasu,
pokaždé tutláš moudrosti dlouho?

[Jiška]

Pokud mám třeba myšlenku pouhou,
vím, že den může k lepšímu změnit.

[Kama]

Tak to ti chválím, můžeš se křenit,
slovíčko teplé pocestným daruj.

[Jiška]

Kočičky bílé na hrnky maluj,
Cindička ráda modelkou bude.

[Kama]

Cindule nemá své nehty rudé,
za nocí temné přes ploty leze.

[Jiška]

Přesto se jistě nebrání něze,
v důvěře k tobě ukáže bříško.

[Kama]

Tak to je tajné, má milá Jiško,
jestli však řeknu, bude to zítra.

[Jiška]

Včera mi tedy naděje svitla,
na a co dneska, ještě to platí?

[Kama]

Neváhej vůbec, koprovka s natí
udělá s námi veliké věci.

[Jiška]

Tak to jsem slyšet nechtěla přeci,
šátečky s mákem chutnají lépe.

[Kama]

Za dveře mrkni, kdože to klepe,
makové buchty na tácku nesu.

[Jiška]

Proč jsi však nešla nejdříve k lesu?
Přece víš dobře, ptáčky kde krmím.

[Kama]

Ještě bys chtěla krmit mě zrním,
takže jsem vzdala návštěvu s buchtou.

[Jiška]

Hlavně si vezmi čepici s bundou,
vidím jak vítr s větvemi cloumá.

[Kama]

Zůstanu doma, neboť jsem chromá,
s větříkem stěží soutěžit mohu.