Řetízek DDDT

[Jiška]

Seno já nemám a je jich snad tucet,
třeba ty z textilu musím i vyprat.

[Kama]

Kolik dáš za boty asi tak výplat?
Nebo si ušiješ přes zimu nové?

[Jiška]

Přes zimu vyšívám lidové kroje,
po celé Moravě lidé v nich tančí.

[Kama]

Krojové slavnosti, pečínky kančí,
takhle se vítává v Kohoutkách jaro?

[Jiška]

Zpíváme všude, kde zpívat se dalo,
dokonce starosta na basu hraje.

[Kama]

Zřejmě jste všichni tam z milého kraje,
sluneční povahy nosíte hrdě.

[Jiška]

Kořeny máme přec v moravské půdě,
patří k nám lidovost, písničky, kroje.

[Kama]

Vím, že jste bohatí, ponožky troje
určitě najdeme v každičké skříni.

[Jiška]

Udělám ze sebe buclatou dýni,
spodniček pod sukní patero bývá.

[Kama]

Jestliže tahleta móda je živá,
nezbývá, než ti říct, balíme tady.

[Jiška]

V kroji si zatančí člověk i mladý,
zajeď se podívat na jízdu králů.

[Kama]

Nemusím cestovat, trůn mám i halu,
královskou korunu najdu si ještě.

[Jiška]

V radnici u nás tě uvítá ještěr,
děvčicu v kroji si oblíbí jistě.

[Kama]

Ještěra vyhledám na jiném místě,
hospůdku se jménem onoho tvora.

[Jiška]

Nejlepší pivíčko točí U Škvora,
půjdeš-li okolo, tak se tam zastav.

[Kama]

Na pivu nebývá fakt moje pastva,
takové bublinky, to je řeč jiná.

[Jiška]

K pivu víc hodí se klobása vinná,
jinak se ničemu nekladou meze.

[Kama]

S takovým meníčkem se dobře leze,
sobotním večerem, nebo i nocí.

[Jiška]

Jak to pak vysvětlíš úřední moci,
ve tmě že touláš se křovím a hložím?

[Kama]

Řeknu jim po pravdě kam hlavu složím,
jenže pak otočím korouhev radši.

[Jiška]

Hluboký spánek je víc než med sladší,
z pohádek všechny ty moudrosti známe.

[Kama]

Někdo si s moudrostí dost hlavu láme,
někteří úspěšně na to dost kašlou.

[Jiška]

K svátku ti přáníčko emajlem zašlou,
dávno je na světě všechno už jinak.

[Kama]

Je to však pokroku opravdu příznak,
nemůžem ustrnout navěky v čase.

[Jiška]

Jestliže zdá se, že smutek mám v hlase,
tak to jen trošičku, s dobou jdu taky.

[Kama]

Budeme Jindřiško za divné páky,
když si tu ladíme zadara ego?

[Jiška]

V šufleti ještě mám synovo Lego,
myslím, že ego mám menší než malé.

[Kama]

Vzdorovat zbytečně tady v tom sále
nebývá vítězstvím, každý jsme jiný.

[Jiška]

Nenutím nikoho sdílet mé splíny,
každému nechávám svobodu jeho.

[Kama]

Tak to je v pořádku, dosáhnout svého
bývává po různu ceněno jaksi.

[Jiška]

Protože od dětství nesnáším flaksy,
nejlépe uctíš mě řízečkem krůtím.

[Kama]

Marně se strachuješ, copak tě nutím?
Pojídej kliďánko, co se ti páčí.

[Jiška]

Keksíček v jogurtu třeba když máčím,
tak to je pro mně jak nebeská mana.

[Kama]

Nakrmíš sebe jen, či svého pána?
Topinku slaninou oblož mu raděj.