Stránka 4 z 8
Napsal: 15.4.2009 21:10
od vitsoft
Ani silný nátěr krémem
před žárem tě neochrání,
když ve stavu roztouženém
muž ti masíruje záda.
S pocitem, žes věčně mláda,
skryj se celá v jeho dlani.
Napsal: 16.4.2009 22:50
od Kama
Skryla bych se ráda, celkem,
tento nápad je dost prima.
Jenže v důlku takto mělkém,
jak se na něj zrovna koukám,
těžko svoje všecko vsoukám.
Takže zas mně bude zima?
Napsal: 17.4.2009 3:23
od Hanulka21
Zase velké dlaně mají,
lehce každé tělo pojmou.
I když drsné se mě zdají,
zavřu oči, budu sníti,
heboučké pak začnou býti,
k slzám štěstí mě až dojmou.
Napsal: 17.5.2009 12:01
od sarin
Tak neplač, svet slzy nemá rád,
šepcem si tichúčko v okamihu,
sadá keď do kresla víťaza,
v mojom srdci smútok.
Zaplaví mi vnútro,
no v pokojnej tvári
náznak sa nezjaví.
Maska "úsmev jedna"
býva vodotesná.
Nahotu duše viečka ukryjú.
Napsal: 19.5.2009 19:08
od vitsoft
K ukrytí celkové tělesné nahoty,
zvláště v těch partiích, kde mám břicho,
nestačí mít jenom závoj, tak jako ty.
Halím se houněmi od hříbat,
a na noc musím se přikrývat
víkama od hrnce prádelního.
Napsal: 25.5.2009 0:40
od sarin
Do nejširšího prádelního hrnce
nevtěsnám velké své tělo,
ni věru, ani část, kde sídli srdce.
Aby se čistotou skvělo,
požádam <a href="http://www.muzeum.svitavy.cz//UserFiles ... >Peruna</a> svého,
ten nedá šanci žádne skvrnce.
Napsal: 25.5.2009 9:27
od Rancher
Ten z Radhoště vrchu tu přehradu Šance
hlídá svým pohledem kamenným
A v noci je slyšet zde laně a kance.
Štváni jsou psem dobře cvičeným.[/size]
Napsal: 7.6.2009 13:53
od sarin
Své psy vysílám, vysílám je,
hledat mají stopy.
Po básních sháňka je, a laně
s hebkou sametovou srstí
a s kytici veršů v srdci,
zmizely v tmě noční.
<hr>
Namísto slovenského dopyt používáme v češtine slovo poptávka, případně zájem (ten se ovšem pojí s akuzativem).
Tedy raději O básně zájem je
vitsoft
Napsal: 11.6.2009 23:45
od vitsoft
Sarinka vysílá do noci ohaře,
ne aby v oboře uštvali laň,
ona chce doplnit do svého herbáře
sametku veršovou (Trombidis Versea).
V spánku ji dohání utkvělá idea
ozdobit květinou svou malou dlaň.
Napsal: 20.6.2009 16:43
od sarin
<img src="http://photo.vivo.sk/jpeg/1341/101570/_ ... ri-zlataku" width="252" height="168" align="right">
Veršíkem sametu jak něžnou dlaní
pohladíš srdíčka zblízka i zdaleka
nejedné holčičky, dívky či paní.
Písmenka, slabik pár, několik slovíček,
myšlenky nakládáš do básni lodiček
a již je unáší netová řeka.
Napsal: 3.7.2009 21:35
od vitsoft
Ledasco dá se dnes vyhledat na netu,
moudrosti, taky však nesmyslů snůška.
Pavoučí zadečky opředly planetu,
občas se do sítě zachytí muška.
Napsal: 6.8.2009 21:40
od Kama
Lepší v síti rybka zlatá.
Pokud umí naznačovat,
může být klidně od bláta.
Stačí špitnout, jaké šance
budou při lovení samce.
Aby myslel, že ten nápad
jeho je a nechtěl chápat,
jak vše bude pokračovat.
Napsal: 8.8.2009 23:01
od sarin
Pokračuje nějak (či ne) tvoje povídání
o třpytěnkách rybích z kočičího zlata
- radach ryby, která (sama) z blata rada (z)radí?
Třeba dnes, jak lovit silné sumce.
Překlep - samec - utek tvoji ruce?
Ulovení samce někdy je spíš ztráta.
Napsal: 9.8.2009 8:56
od Kama
Někdy lovec je kořistí,
svatá pravda, kamarádko.
Záleží, jak rychle zjistí,
kdo za šňůrky vlastně tahá,
jestli jedná, nebo váhá.
Zdali šedá eminence,
nemá síly pouze tence,
kolik vrstev má pozlátko.
Napsal: 9.8.2009 12:45
od sarin
Viděla jsem jak vrství vrstvy
restaurátorka a svou práci,
přes ryzost plátků, falši przní,
šikovně překrýva pozlátkem,
opravdovost doby prastaré,
stohlasů echo byvších chórů,
dějín tok, čas dávný, pokoru...
Pod tíhou třpytků se vytrácí.
Napsal: 17.8.2009 20:32
od vitsoft
Nechť se veteš v lesku ztrácí,
řetěz vystavujíc zlatý.
Já raději bez ovací
bral bych čisté zlato v hrdle,
než mít kovem srdce ztvrdlé,
než být na bodácích huben,
jako voják hnát se v okop,
slyšel dunět války buben.
Člověk by ho radši prokop,
přitom jsou to krásný ztráty.
Napsal: 23.8.2009 23:37
od sarin
Nejhezčí udalost, patřící v ztráty,
je když žena ztratí živou částku z sebe,
kouzelná chvíle - čas zrození matky,
která by pro dítko znesla modré z nebe.
Jaképak známe další krásné ztráty?
Třeba prosté vypadání mléčných zubů,
mrňousci šišlavě krásní, plní studu...
dozrávají, ztrácí ze své nevinnosti.
Týhle ztráty patří mezi zvané hosty.
Nuže, majitele dítku, nebo vnoučat,
snažme se všechny ty krásné ztráty poznat.
Čas, ten chváta, tak ať je neprošvihneme.
Každá ztráta býva vlastně velkou změnou,
krásné nesou štěstí, hořké bolest němou.
Napsal: 1.9.2009 8:41
od žížala
Bolestí křičím, bolestí skáču,
kdo mi to šlápl na malíček?
přerazím nemotornou Káču.
Příště dám si pozor
najmu sobě dozor,
nebudu chodit bosa,
ať nepíchne mě vosa,
raději obuju střevíček.
Napsal: 9.9.2009 17:48
od Rancher
Střevíček, či střevíčník pantoflíček,
obuje vosa, co k píchání spěla.
Do kapsy si zastrčí Petrův klíček
Suchopýr otře jí krůpěje z čela.
Napsal: 10.9.2009 0:18
od Jiška
V Jelení lázni suchopýr roste,
ostřice, klikva, kyhanka ještě.
V přírodě všechno zdá se tak prosté,
celý svět skví se v kapičce deště.
Napsal: 14.9.2009 22:02
od Hanulka21
v děšti chodím ráda bosa,
nemůže mě štípnout vosa,
proudy vody vlasy smáčí,
ať se směji nebo pláči.
Napsal: 23.9.2009 19:03
od Kama
Zdali k smíchu,nebo k pláči
sama sobě budu ještě,
stojí na gypsovém fáči.
Berle, ty se děsně chlámou,
nechají mně raděj samou
hopsat za pomocí židle.
Od lože, po celém sídle.
Potem crčím, jako z deště.
Napsal: 23.9.2009 22:47
od vitsoft
Vždy když z dámy cosi crčí,
zatímco si klidně dřepí
přikrčena v hustém smrčí,
gentlemani klopí zrak
nebo hledí do oblak.
Jinak skončili by slepí.
Napsal: 24.9.2009 13:36
od Rancher
Víčka se jim sama slepí,
ale díky oka tiku,
bliká dívka, ana dřepí.
Zachycení okamžiku.
Napsal: 24.9.2009 13:48
od Hanulka21
V jednom okamžiku vidím,
v choulostivé situaci,
v jaké, to se říci stydím,
milence při kopulaci.
Napsal: 24.9.2009 13:56
od Rancher
Kopu laciných žertů na milence
mohl bych tu nyní zplodit.
Však mám nyní obavy o mládence,
zda by k pannám chtěli chodit.
Napsal: 24.9.2009 14:23
od Hanulka21
Že by k pannám nechodili,
ale aby jich tu našli,
panenky tu v rukách měly,
a na hlavě velkou mašli.
Napsal: 3.11.2009 12:18
od Kama
Házím mašli svojí smůle,
přeji si, ať zmizí někam,
trpělivost, blízká nule.
Vtipnou kaši od vás čekám!
Napsal: 3.11.2009 18:15
od 1epe
Vtipnou kaši čekala si,
to se nejspíš nestane,
to mi každý odsouhlasí,
přestaň prudit, tyrane!
Napsal: 8.11.2009 14:40
od Hanulka21
Týrat pejsky zakázáno,
ale vidím každé ráno,
na mé duši z toho tíha,
soused prutem pejska švihá.
Napsal: 8.11.2009 23:01
od vitsoft
Sousedův pes prutem vrtí,
slechy směrem vzhůru čnějí.
Divné věci se to dějí
ráno v naší mokré čtvrti.
Napsal: 9.11.2009 16:19
od Kama
Ráno hodí panák Kmínky,
útrob dobrý vyprošťovák,
švarný kovboj až z Hadinky.
Dechem zničí orla v letu,
v levém koutku cigaretu.
Hledá sedlo, je to koňák.
Napsal: 10.11.2009 15:07
od 1epe
Koňak hledá alkoholik,
děsně při tom nadává,
panáků měl bůhvíkolik,
je to hlava děravá.
Nejsem si jistá jestli "bůhvíkoli" je jedno slovo?
Napsal: 10.11.2009 18:42
od vitsoft
Já mám taky v hlavě díry,
ta velká se zrovna šklebí,
že nás, slovní inženýry,
nepoutají pravidla.
Když sis slovo vyhlídla,
použij ho, byť je nové.
Číháme zde jak lapkové,
co se zrodí ve tvé lebi.
Napsal: 10.11.2009 19:24
od 1epe
Povětšinou rodí se,
jak to nazvat? ... "Nesmysle?"
Každopádně omluvte,
moje chyby v gramatice,
po dobrém mi domluvte,
budu vděčná převelice. 
Napsal: 13.11.2009 23:03
od Hanulka21
Vděčnost naše velká bude,
budeš-li tu psáti všude.
Potřebujem nových tváří,
tvoje slůvka jenom září.
Moje srdce slatí tepe,
Vítám tě tu naše 1epe.
Napsal: 16.11.2009 8:42
od 1epe
Jaké milé přivítání,
děkuji Vám krásná paní.
Dál se budu velmi snažit,
Vaše oko veršem blažit.
Napsal: 16.11.2009 18:58
od vitsoft
K blaženosti přivediž tě
také to, že ode dneška
můžeš chodit, milé dítě,
za Hanulkou do cukrárny,
tam, kde baští naše dámy
zákusky i jídla těžká.
Napsal: 16.11.2009 20:59
od 1epe
Zákusek, tak to já mohu,
blahem se tu tetelím,
přiberu i do batohu, pak dám si husu se zelím.
Je to pro mne velké štěstí,
tak mi prosím držte pěsti,
ať neudělám ostudu
a vyhoštěna nebudu.
Napsal: 17.11.2009 0:40
od Hanulka21
Jaká pak tu bude ostuda,
copak jsi tu jako pobuda,
verše se tu krásně nesou,
srdcem mi jen lehce třesou.
