Na pole se s křikem snáší
černý, zlověstný mrak vraní.
Jsou to úklidoví braši,
po mrtvolkách bystře slídí.
Když havrany letět vidím,
je to sranda k popukání.
Tak jsem se zas jednou dala do šití.
Scelím díru jak pavouček.
Muž se smál, prý co to hodlám tropiti.
Klobouk lampy nad mým nosem svítí,
černá látka splývá s černou nití.
Nejsnadněji mi jde souček.