Stránka 1 z 2

Napsal: 18.4.2010 1:35
od jazylka
Radost a zoufalství, přátelé divocí,
ten kdo je nepozná, naplno nežije,
láska je odvaha k bezmezné bezmoci,
dvojsečná sekera, opojná chemie
v mozku a v těle.
Tak posmutněle
vzpomínám na zásah Amora hluboký,
na sílu naděje spatřenou s úžasem,
sílu, jež dělá z nás vládce i otroky,
i když už jinému srdce své dala jsem.
Nelze mít ale
dva různé krále,
bolí to stále, ač z mostu se nedívám,
i půlnoc nejtmavší změní se na ráno
a Eros přikládá šípy dál k tětivám,
snad druhým dopřeje, mně bylo dopřáno.
<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 18.4.2010 18:54 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=179'>LÁSKA</a> -> <a href='viewtopic.php?t=157'>Vyznání</a>

Napsal: 18.4.2010 18:55
od vitsoft
Na předchozích dílkách je dobře vidět, jak se i pomocí sdružených veršů s nepravidelnou stopáží dají vyjadřovat silné emoce, aniž by to působilo neupřímně.
Málokdo to ale umí bez toho, aniž by přitom nemusel nějakou akutní krizi zrovna prožívat. Proto doporučuji procvičovat rýmové řemeslo i ve chvílích
citové pohody, kdy nás zdánlivě do veršů nic nenutí a naše rýmovačky nám připadají banální. Až pak přijde akutní potřeba, budeme připraveni a emocemi generovaná slova se budou sama skládat do úpravné poezie.
Zejména Jazylce se to tady povedlo velice esteticky, připomíná to některé básničky Jarmily Moosové.

Happy End

Napsal: 20.4.2010 21:54
od Pájík
je to už dávno, kdy život jedné dívky zkomplikovalo pár věcí.
že navíte jaké? zamilovala se přeci!
Stalo se to když jí bylo čtrnáct let.
ano, v tu dobu jí někdo hlavu splet.

uplynul měsíc, uplynuly dva
a ta holka to pořád v sobě dusila, dál životem šla.
nechtěla to nikomu říct,
chtěla to jednoduše ze stolu smíst.

jenže spadla do toho až po uši,
měla ho plnou hlavu i duši.
jednou to ale nevydržela a kámošce to řekla,
a ta jí jednoho dne za tím chlapcem doslova dovlekla.

prý: ,,ona ti něco potřebuje, nutně..."
a té dívce nezbylo než podívat se na ní prosebně, možná i trochu smutně.
ruce se jí strachem třásly,
jiskry v očích ihned zhasly.

Vykoktat ze sebe ty slova: Promiň, já to v sobě dál dusit chtěla.
a že ona si myslela, že to tak vážně udělat měla.
jenže chyba... on se ní podíval,
krásně se při tom usmíval.

usnadnil jí to... říká: ,,já dávno všechno vím,
už dlouho jenom sním..."
ona na něj koukala, jak kdyby zbláznit se měl
a všimla si, že jeho hlas se také trochu chvěl.

jak to dopadlo asi všichni víte.
a kdyby ne tak si konec lehce domyslíte.
pro tu dívku to byl nekrásnější den.
a pro nás to je happy end...

Napsal: 21.4.2010 17:18
od Rancher
Pájiku, já to neumím napsat tak vzletně a analyticky jako Vitsoft, dokonce toto výsostné téma vůbec nehodlám znesvěcovat mou tvorbou.

Já se skláním, to je prožité a navíc je to strašně hezky čtivé.

Napsal: 21.4.2011 21:05
od lea
Pojďme prosím pryč, já… a já,
máš mou ruku ve své…v mojí,
prostor lásku v čase zajal.
Jen vlídné ticho vedle mě,
i vesmír smutkem oněměl,
někdy láska hodně bolí.

Napsal: 26.4.2011 20:05
od vitsoft
Pájík se dočkala happyendu, zato Lea trpí, těmi asyndetovými zámlkami je to krásně a přitom úsporně vyjádřeno (ovšem s trojtečkami to jinak nepřehánět!).
Já se většinou snažím nekombinovat trochejské a jambické verše, ale tady to neruší. Koneckonců s tím začal už Mácha.

Napsal: 14.2.2012 14:38
od lea
Posnídám Nezvala...
honí mě mamon?
Dnes jsem ho pozvala,
i s krásnou Manon.

Láskou mě nabije
nejedna sloka,
přišel i des Grieux,
též jsem ho spolkla.

Napsal: 18.2.2012 18:12
od vitsoft
Rytmus perfektní, rýmy jak kdy (sloka/spokla nic moc). Nápad snídat poezii není špatný, lepší by však bylo nedávat to tak polopaticky, co třeba udělat z toho hommage pro inteligentní čtenáře. Místo explicitního jmenování autora zkus zapracovat do textu pouze sloveso nezvala, namísto jména hrdinky bych použil něco jako mamon lesku a toho markýze bych jmenoval pouze naznačeným rýmem, např.
láskou mě nabije
s markýzem...orgie.

Pak z toho ovšem vyleze úplně jiná báseň, ach jo...

Napsal: 19.2.2012 12:50
od lea
Ač jsem ho nezvala,
přišel i s Manon,
verše jsem snídala,
honí mě mamon.

S rytířem orgie
dávám si loka,
láskou mě nabije,
každičká sloka.



Nápad posnídat verše měla Jazylka v bufetu ve sprše, chtěla jsem jen zareagovat na ní, ale pak jsem si uvědomila, že mi tam chybí ta sprcha :-P
Tak jsem to dala sem, děkuji za rozbor.

Napsal: 2.12.2014 9:30
od Jiška
Pořád pryč někam odcházíš,
v kabátě, s rukou na klice,
přitom jsi hostem vítaným.
Neboj, že u mně zavazíš,
pokrytá sněhem ulice
prozradí stopy pozvaným.
Tebe chci ze všech nejvíce.

Napsal: 2.12.2014 11:46
od Kama
Ano, vím, co tím chtěl básník říct.....

Napsal: 12.12.2014 19:11
od vitsoft
Já teda nevím, co přesně chtěla básnířka říct, ale není tomu co vytknout. Zajímavé rytmické schéma DTD a formát ABCABCB jsou příjemnou inovací v našem lehce zatuchávajícím rybníčku. Cajk.

gád

Napsal: 12.12.2014 22:07
od ašek
V třetím nebi pochod husí.
Až tě potkám počtvrté,
Gadem budeš v sanskrtu.
Průser je, že mnohé musím,
hledám víru napnutě,
máš ji ráda semknutu.
Silně láká Azrael,
nestíhám to, co bych chtěl!

Napsal: 27.12.2014 13:10
od vitsoft
Rýmy obstojné, trochejský rytmus bezvadný, formát totožný jako u předchozího dílka. Na to, že tě lákají svody Azraele, tedy islámského ďábla, toho stíháš opravdu dost. Akorát obsah je pro nás nereligionisty poněkud zatemněn, to už spíš pochopím tu Jišku.

Napsal: 28.12.2014 14:31
od ašek
Přemíra emocionálních asociací občas způsobí, že některé svoje výblitky nechávám v šuplíku. Není čtenářova vina, že neporozumí. Ale tenhle mi tak nesrozumitelný nepřipadl.

Napsal: 29.12.2014 20:25
od ašek
vitsoft píše:Rýmy obstojné, trochejský rytmus bezvadný, formát totožný jako u předchozího dílka. Na to, že tě lákají svody Azraele, tedy islámského ďábla, toho stíháš opravdu dost. Akorát obsah je pro nás nereligionisty poněkud zatemněn, to už spíš pochopím tu Jišku.
AZRAEL

Netoliko islámský,
taky ten, co v třetím nebi
poslední kdo zapotřebí.
Není ten, co nenávidí,
tvoří jména všechněch lidí,
někdy třeba vietnamsky!

Napsal: 10.6.2015 21:59
od ašek
procházka ranní

V noci voníš tymiánem,
já se motám parkem ránem.
Více prosím nezapřádej,
nevíš-li, tak klidně hádej.
Denní světlo nepřichází,
mrtví co jsou, byli drazí,
tortura je nevyhnutná.
Bylas krásná, občas smutná.

Napsal: 27.6.2015 0:24
od ašek
"medicína"

Prdotvorně uvařil jsem,
náhle čelím nenávistem
vlastní dcery, taky ženy.
S džentlmeny pokřiveny
vztahy jsou teď díky prdům.
Dobře jim tak, těmto zmrdům,
co se serou do rodiny.
Prd vítězstvím medicíny.

Napsal: 27.6.2015 9:02
od Jiška
Pokud plodíš dcery krásky,
tmavovlásky, zlatovlásky,
pak se o ně stále bojíš,
ve verších si rány hojíš,
nalej víno polosuché,
zkus, jak je to jednoduché
netahat je za provázky.

Napsal: 27.6.2015 12:14
od Kama
Jednoduché moc to není,
věř mi přítelkyně moje,
o to víc se zato cení,
když už blbost dcerstva kvete,
věřit v dobro, léta seté.
Věřit, že ten parní válec,
nerozdrtí pravý palec.
A že draky zavře v sloje.

Napsal: 27.6.2015 14:59
od Jiška
Věřím Ti, já nemám dceru,
avšak syn, ten vydá za dvě,
pořád jemu žehlím, peru,
stařenkou až jednou budu,
nebudu snad spáti v sudu,
kdo pomůže staré bábě?

Napsal: 28.6.2015 20:49
od ašek
prevít

Historická realita,
věci nejsou, jak se jeví,
zbývá sklenka nedopitá.
Jdeme děvče do mojita,
zbudeš tady zneužitá
jako žito budeš zbitá.
Kavárník to hostům špitá,
děje občas řídí prevít.

Napsal: 5.8.2015 23:22
od ašek
romantika ranní

Kolem tůněk ráno svítá,
bosá noha na pěšině,
každá znát má čas a lhůtu
a taky být ostražitá.
Každé ráno v bílém víně
hledám v sklence kousek rmutu.
Stále krásně kudrnatě,
naostro a nohy v blátě.

Napsal: 18.8.2015 10:13
od Jiška
V dešti hledej aspoň jednu
kapku, která lásku skrývá,
někde však je v nedohlednu,
co chceš nejvíc, většinou
obejde Tě obloukem,
dlouhá léta uplynou,
žiješ sám jen s pavoukem,
jak už to tak někdy bývá.

Obrázek

Napsal: 23.8.2015 19:13
od ašek
plán sochařův

Pošlu první ranní zprávu,
spokojenost s elixírem.
Dění vnímám prostoduše,
polknu první černou kávu,
oplácám tě bílým jílem.
Až ten vyschne, vyloupnu tě,
zdobit budeš všechno příští
celá z bronzu nepohnutě
v mém budoucím zimovišti.

Napsal: 28.9.2015 23:53
od ašek
slaňování

S laní už jsem kdysi slanil,
lanila by znovu ráda,
očekává jelimaní
"zazní nová serenáda".

Serenáda o slanění,
jedu sloužit na ponorku.
Notám nožky nepromění
s praporkem či bez praporku.

Napsal: 29.9.2015 7:24
od Kama
slaňování na jedničku s hvězdičkou, navíc podtrženou :-)

Napsal: 29.9.2015 21:33
od ašek
konotace rekonstrukce

Hubu mám dnes v rekonstrukci,
praváka mi dřevorubci
poničili padlým stromem,
jsem ve stavu bezvědomém.
Na posedu ulétnuvší,
semenně jsou v nadprodukci
hoši, kterým v ordinaci
pravdu měřím konotací.

Napsal: 6.10.2015 22:09
od ašek
metafory

Dámě, co ví, jak žít story,
vystavili potvrzení.
Buchtě plné rebarbory
hrozí blízké odumření.

Vždycky hledám metafory,
svět je všechno, to co není,
řádku patří pod brambory
kvalitnější vyhnojení.

Napsal: 19.10.2015 21:26
od ašek
loajalita

Že prý módní je, být xenofóbní.
Jenom díra cestu nezprůchodní,
možná, že se dožiji,
rád bych cestu do Jiljí,
loajalita už není módní.

Napsal: 21.10.2015 22:16
od ašek
zdvojení dlaňové

Potkáme se při potkání,
kousek těla mám rád v dlaních.
V rukou ňadra, v ruce svíci
nemají jen uličníci,
kde je konec peskování,
proč je sex jen o kampaních,
z jádra moudro, kaštan zvíci,
světu chybí přeborníci,
světu chybím hlavně já,
byl jsem sám a už jsme dva.

Napsal: 8.11.2015 23:40
od ašek
nikolivěk předadventní

Věci, co jsou nové, netypický kmet,
krátkodobý únik z dlouhodobých vztahů,
přesto stále věří, dnes už naposled,
jako jelen do hor půjde zaryčet.
Iniciativní končí s černým vzadu,
černý kromě darů, nese taky radu.

Napsal: 18.11.2015 21:29
od ašek
medikament

Víra už je zpátky, po návštěvě domu snů,
červené jen koštnu, nebo taky překousnu,
sklepem tápu, jehož kámen slastí voní mi.
Nepřejících jiter schody náhle olbřímí,
nejen rána mladých mužů, umí býti zlé,
drsně holí vousy - v noci divně zbytnělé.

Napsal: 9.12.2015 23:18
od ašek
čítankové posedlosti

Posedlosti tebou nesu,
díky tomu na přetřesu.
Denně píšu jeden řádek.
Nechci nic tak banálního,
vášnivost a energie,
den a noc a ráj a peklo.

Přehlíživá arogance,
mám říkanky o čítance.
První ve dne, druhá v noci,
povznesené odmítání,
důvěřivost o vánocích,
zmrtvýchvstání nezabrání.

Napsal: 1.2.2016 20:39
od ašek
únorová možná v máji

Během času postaven jsem
do latě a během chvíle
tabulky už nepraskají.
Vztahy v řiti, vztahy v háji.
Uřvanými decibely
vztahy se tu napájely,
facek pár jen ledabyle.
Kde je květen, láska v máji?

Napsal: 1.2.2016 22:25
od Jiška
Jako když se mlha krájí
vztahy zhoustnou občas všude,
celý život být jak v Ráji
to by asi byla nuda.
Jenže tahat chvaty z juda
domů místo sedmikrásek,
takhle končí spousta lásek,
zvláště v tváři fackou rudé.

Obrázek<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 22.5.2016 12:19 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=179'>LÁSKA</a> -> <a href='viewtopic.php?t=151'>Oktiny</a>

Napsal: 1.2.2016 22:43
od ašek
pod čarou

Poznámka pod čarou:
Už jsem ji uvěřil,
malinko pod parou.
Sviňák divák pase,
že jsem zlomen v pase,
že jsem ji proměřil.


:-D :oops: :-D

Napsal: 3.2.2016 21:07
od ašek
tajnosnubnost (ne)odkrytá

Mezi všemi kosočtverci
vztahy zhusta tajnosnubné,
cizorodě na koberci
levně může býti draho.
Neodpovím ani ahoj,
takže zbývá podezření,
že neumím krvácení.
Zčásti skvělé, zčásti zhoubné.

Napsal: 24.2.2016 19:20
od ašek
vetešnictví 21

Skrz tlaky v žaludku
nohy jak mátohy,
vábím tě do smutku
jak holub na střeše.
Nalézám veteše
v potřebách čehosi,
podléhám rozkoši
z veteší nemnohých.

Napsal: 8.3.2016 22:44
od ašek
miluju ty, co to umí

Myšlenku už neudržím,
včera bylo pondělí,
májka stojí na návrší.
Odpuštění tedy nikdy,
zahnízděný mezi hnízdy
slabikuji monitoru
nahoru a taky dolů.
Šlápla hrncem do zelí.