Skříň
Napsal: 11.10.2008 22:39
V pokoji stojí skříň moc tmavá,
šaty z ní hrnou se jak láva,
dávno už dozněla jejich sláva.
Svědkové radostí i splínu,
topí se v moři naftalínu
pokaždé,když černou skříň minu.
Jednou já do staré skříně kouk´
v zelené krabici na klobouk,
leží tam paruka s blond vlasy,
komupak patřila, snad asi?
Určitě té dámě s úsměvem,
ozdobný na šatech měla lem.
Je tam též mladíček, důstojník,
na rovný postoj už dávno zvyk´.
Ta dívka ve vlasech má růži,
v korzetu dech se jí tak úží,
ramenem opírá se k muži.
Důvěrně tak známé jsou rysy
té fotky v rámečku, co visí
na místě stejném,jak kdysi.
V pozadí starého zámečku,
skvíte se ve zlatém rámečku,
poznám Vás, babičko, dědečku.
šaty z ní hrnou se jak láva,
dávno už dozněla jejich sláva.
Svědkové radostí i splínu,
topí se v moři naftalínu
pokaždé,když černou skříň minu.
Jednou já do staré skříně kouk´
v zelené krabici na klobouk,
leží tam paruka s blond vlasy,
komupak patřila, snad asi?
Určitě té dámě s úsměvem,
ozdobný na šatech měla lem.
Je tam též mladíček, důstojník,
na rovný postoj už dávno zvyk´.
Ta dívka ve vlasech má růži,
v korzetu dech se jí tak úží,
ramenem opírá se k muži.
Důvěrně tak známé jsou rysy
té fotky v rámečku, co visí
na místě stejném,jak kdysi.
V pozadí starého zámečku,
skvíte se ve zlatém rámečku,
poznám Vás, babičko, dědečku.