Stránka 1 z 1

Skříň

Napsal: 11.10.2008 22:39
od knihovnice
V pokoji stojí skříň moc tmavá,
šaty z ní hrnou se jak láva,
dávno už dozněla jejich sláva.

Svědkové radostí i splínu,
topí se v moři naftalínu
pokaždé,když černou skříň minu.

Jednou já do staré skříně kouk´
v zelené krabici na klobouk,
leží tam paruka s blond vlasy,
komupak patřila, snad asi?

Určitě té dámě s úsměvem,
ozdobný na šatech měla lem.
Je tam též mladíček, důstojník,
na rovný postoj už dávno zvyk´.

Ta dívka ve vlasech má růži,
v korzetu dech se jí tak úží,
ramenem opírá se k muži.

Důvěrně tak známé jsou rysy
té fotky v rámečku, co visí
na místě stejném,jak kdysi.

V pozadí starého zámečku,
skvíte se ve zlatém rámečku,
poznám Vás, babičko, dědečku
.

Stará skříň

Napsal: 12.10.2008 19:45
od vitsoft
Hezká pointa, jenom škoda, že se nepovedlo zachovat jednotný formát slok.

Napsal: 12.10.2008 21:47
od knihovnice
Pokusím se to předělat.

Stará skříň -oprava

Napsal: 13.10.2008 7:51
od knihovnice
Stará skříň

V pokoji stojí skříň tmavá,
šaty z ní hrnou jak láva,
dozněla jejich už sláva.

Svědkové radostí,splínů,
uzavřené v naftalínu,
moři strašidelných stínů.

Když někdy s šaty hrávám si,
parukou s pravými vlasy,
komu ta patřila asi?

Byla té dámy s úsměvem,
na šatech měla zdobný lem,
spčívám na něm pohledem.

Je tam též mladík,důstojník,
na rovný postoj dávno zvyk,
na vojně získal velký cvik.

Ve vlasech dívka má růži,
v korzetu dech se jí úží,
hrudí se opírá k muži.

Důvěrné známé jsou rysy
fotky v rámečku, co visí,
na místě stejném, jak kdysi.

V dveřích starého zámečku,
skvíte se v zlatém rámečku,
jste to Vy, babi, dědečku.

Napsal: 19.5.2009 18:28
od Rancher
Stará, skříň je zcela plná!
Šaty jedny, druhé, třetí.
Teď dokonce, nahlas klna,
soused Vrána z ní vyletí!
:shock: