Stránka 1 z 3

Napsal: 21.9.2008 22:15
od Hanulka21
Brzy přijde příliv,
za ním zase odliv,
z mělčiny uvolní
zachycené lodě.

Napsal: 30.9.2008 18:24
od Kama
Vidím jednu smutnou duši,
roní slzy,hořce pláče,
váhám trochu ,mohu rušit?
Na smutek já mám maskáče.
Znám tu cestu od výmolů,
jestli chceš,půjdeme spolu,
třeba mlčky,beze slova
nebo vše proberem znova.
Musíš vylézt na svou horu,
tam si naber hrstku vzdoru.
Časem sundáš svoje fáče,
potom mi vrať ty maskáče.

Napsal: 2.10.2008 10:39
od Jiška
Člověk nezmění zákon života,
kdo ho nepřijme, tak se v tom motá.
Není jiné cesty, než smíření,
času je třeba k létům zmoudření.

Napsal: 6.10.2008 13:16
od Marenka
Člověk někdy nezmoudří
ani v pozdním věku.
Srdce, duch - ten je mladý,
tělo stáke k světu.
Všichni tě hned odsoudí:
cit se k tobě nehodí.

Napsal: 9.10.2008 1:05
od Marenka
Bolestná samota

Společná naše krásná léta
byla jsem jak s tebou zakleta.
Ta věrnost zůstala jak meta,
napsal by o nás dvou poeta.

Bez tebe jsem tu zůstala sama.
Ze mne se najednou stala vdova.
Samota pálí a někdy bodá.
Já proto těžko nacházím slova.

Porozumění

Napsal: 12.10.2008 16:52
od knihovnice
I když všichni máme uši,
tak jsme někdy trochu hluší.
Jedním z velkých darů
je zamířit k baru
a k problému víc
kamarádu říct.

Sklenka při tom nevadí,
příjemně nás pohladí
po duši i po těle,
hlavní je -
mít přátele.

Napsal: 12.10.2008 17:56
od Jiška
Nemyslím, že s alkoholem
bojuje se s duší bolem.
Nejlepším přítelem jsem si já sama,
snažím se nedělat ze všeho drama.
Slovíčko povzbudí, pomůže na chvilku,
zapálím si svíčku, posedím v křesílku.
Člověk se stejně se vším smířit musí,
když podlehne smutku, hodně si zkusí.

Napsal: 12.10.2008 22:37
od Marenka

Pláč
Bolest nikdo nepochopí,
pokud ji sám nezažil.
Člověk ve svém srdci trpí,
raději by snad nežil.

Moje tvář se snad usmívá,
ale duše často pláče.
Proč tak často se mi snívá,
že je tady se mnou zase.

Napsal: 13.10.2008 7:16
od Jiška
Snad by byl to hřích,
mít tak krásný smích
a přitom plakat stále.
V etui své slzy nechej,
za života krásou spěchej,
cestou jít se musí dále.

Napsal: 13.10.2008 11:04
od Marenka

Každému se můj smích líbí,
je prý strašně nakažlivý.
Z fontánky jak ze mně tryská,
směje se zas na mne láska.

Napsal: 26.10.2008 12:14
od Jiška
Proč je člověk smrtelný
a Ona je věčná?
Tento dotaz dotěrný
každému na mysl tane,
nikdo neví, kdy se stane
až přijde Smrt slečna.

Napsal: 26.10.2008 16:29
od Kama
Až příjde ta šedá v šátku,
kývne prstem kostnatým,
stačím napsat jen pár řádků,
půjdu hrát za jiný tým,

přišlo zase z jiných plání,
dušičkové rozjímání.

Napsal: 26.10.2008 17:34
od Marenka
Každým rokem v listopadu
když den je krátký a vodu
z černých mraků táhne dolů,
dušičkové rozjímání,
tam že odešel můj blízký,
odkud nikdy návrat není,
součástí je mé vzpomínky
která jak vodní pramínky
mé oči vždy zalévají.

Napsal: 26.10.2008 19:46
od vitsoft
Jenom seďte, šedá paní,
spřádejte dál vlákénka
v kolovrátku usínání.
Zatím štvem se jako psanci,
ať si lásky užijem.
Zatím nehrají nám k tanci
Mozartovo Requiem,
ještě není volenka.

Napsal: 26.10.2008 22:25
od Jiška
Paní zpívá píseň vlastní,
seznam v prstech suchých šustí,
kdo v něm nejsou, ti jsou šťastní
a kdo v něm jsou, ty nepustí.

Napsal: 27.10.2008 1:01
od sarin
Pro mne přijde paní v černém,
hrůzostrašná velice,
přijde v noci a ne ve dne,
protože mám srdce temné,
protože jsem hříšnice.

Žádný velký caviky,
vůbec žádné psanice,
půjdu hlídat čertíky.

Nezřím víc zář hvězdných světel,
ba ani svit měsíce.
S moji černou duši, věřte,
půjdu do horoucích pekel,
v ohni budu smažit se.


Napsal: 27.10.2008 8:05
od Jiška
V teploučkém peklíčku
veselí čertíci
dobrého čajíčku
uvaří konvici.

Sarinka maluje,
Jiška je vyfotí,
Marenka zkrášluje,
Kama to zhodnotí.

Hanulka s buchtami,
Martička s husičkou,
přiběhnou za námi,
Vitsoft zas s básničkou.


Srdíčka "černého"
nikde tu nevidím,
čertíčka šťastného
od sazí vycídím.

Napsal: 27.10.2008 9:19
od sarin
Vykouzlilas, Jíško, tady
hotovou čertí pohádku,
Skončí zdá se v pekle zvady.
V takovém s čerty souznění
v domov se peklo promění,
v pravou nebeskou zahrádku.

Napsal: 27.10.2008 13:57
od Hanulka21
Dávno už sebrali
všechny mé iluze,
vánek jen ševelí
srdce je ve struze,
pomalu zhasíná...

Napsal: 27.10.2008 22:16
od vitsoft
Už brzo nám Mikuláši
všecky starosti zaplaší.
Čerti nejsou introverti,
rádi s náma si začertí.
Nejlíp je však s anděly,
o všecko se rozdělí.

Inzerát

Napsal: 2.11.2008 9:44
od sarin
Potřebuji andělíčka,
který by píli rozdával,
abych byla jak včelička.
Jestli tady poletuje,
čekám jeho darů průjem,
ať skončí čertí oslava.


značka: spěchá!!!

Napsal: 2.11.2008 19:49
od vitsoft
Andělíci nejsou pilní,
nemají na rozdávání.
Mohou ale dát nám pilník
na mříž v okně naší duše.
Nádheru tam venku tuše,
vyskakuju na špičky.
V očích čertí ohníčky
spálí všechno, co zaclání.

Napsal: 2.11.2008 20:41
od knihovnice
Snad o vánocích bude k mání
nebeská pohoda a klid
a Ty z rozlehlých plání
si můžeš trošičku jí vzít.

Vidět ji budeš jen Ty sám
a třpytivé hvězdné nebe,
oddáš se snění, hrám,
když dušička Tě zebe.

Napsal: 7.11.2008 4:22
od Hanulka21
Starosti jak nůž se zařezávají,
pocit samoty mě tíží,
Jako když umrlci z hrobu vstávají,
ticho se kolem mě plíží.

Není zde nikdo, kdo mi pomoc podá,
kráčím cestou do Pekla.
Život není lehký, jak se někdy zdá,
teď chce, abych poklekla.

Abych klekla, navždy se upsala,
duši ďáblu po smrti dala.
Přestože smrt si mě již vyhlédla,
ale já se ještě nevzdala.

Napsal: 7.11.2008 19:08
od vitsoft
Není dobré s čertem hrátky
začít, i když čáry znáš.
Na to je náš život krátký,
nedávejme peklu duši
ani když nám štěstí dluží.
Hrajme o ni mariáš.

Napsal: 10.11.2008 9:16
od sarin
Klidně se upíší peklu,
jestli moje splní touhy,
v čertici změním se vzteklú,
neb se budu smažit v kotli,
škvaří ať mne čerti podlí,
za štěstí okamžik pouhý.

Napsal: 10.11.2008 11:00
od Jiška
To jsou touhy zrádné,
ve své Duši štěstí nosíš,
peklo není žádné,
tak proč čerta pořád prosíš?

Napsal: 10.11.2008 12:30
od Hanulka21
Myslíš, že peklo není,
někdo už ho má za života,
slyšíš to velké pření,
hlavně, když partner je despota.

Napsal: 10.11.2008 18:33
od Jiška
Věř víc v sebe, peklo není,
odhoď smutek, štěstí vítej,
v Tvé mysli se všechno změní.
V sobě utvoř vlastní Svět,
krásný jako jarní květ,
nikdy si nic nevyčítej.

Napsal: 10.11.2008 19:27
od sarin
Někdy si nevíme vážit, co máme,
nepostačují nám malá štěstíčka,
opravdu, pak stačí těžká chvilička...
Všechno hodíš v prach a nesmírně znaven
kladeš si otázky typu : Co kdyby...?
Halí tě pak černý mrak a pochyby.

Pochyby o tom, jestli žiješ správně,
jestli vše to trápení není márné...
Pak však najednou spatříš zář sluníčka
a tý tam jsou všechny myšlenky tmavé,
všechny srdceboly a dušetíhy...
Pochyby necháš kdes hluboko na dně.


Napsal: 10.11.2008 19:58
od vitsoft
Svoje malá štěstíčka
pěstuju si v pařeništi.
Ten, kdo si je nehýčká,
nezalévá, šetří hnojem,
ochuzen je o ten dojem,
když mu na kolenou piští.

Napsal: 28.12.2008 13:54
od sarin
Zvečera, když na mne doléhá tíha,
cítím když, jakobych zbytečně žila,
snažím se na chvíli oprostit všeho.
Na malou chviličku chci jen sny vnímat.
Nechci se probudit...vše by zmizelo.


Napsal: 4.1.2009 6:07
od sarin
Opojená dokonalosti povznesu,
na křídlech velebných z křišťálu pultónů,
nehodnou mysl svou nahoru k nebesům.
S úctou vzdám hold nesmrtelnému géniu.
Pár kapek z darů Euterpé užiju,
věčnosti pár doušku i přes stín Charónův.


Napsal: 5.1.2009 19:12
od vitsoft
Převozník poutníky zadarmo nevozí,
řeka Styx zamrzla v prosinci.
Od ledna dochází u měny k erozi,
na drobno všechny tvé úspory rozdrolí...
Nevadí, že nemáš kožíšek sobolí,
hlavně, že na převoz dost mincí.

Napsal: 10.1.2009 14:51
od sarin
Dřív, nežli stařík Charón mne
v dál zveze zanedlouho, pryč...
Dřív nežli ztuhlé tělo mé
blíž pozná všechny slasti már,
chci ještě střípků štěstí pár
i rozdrolených třeba ať...
Pak v rubáš vklouznu samá včas
a tiše přejdu řekou Styx.


Napsal: 29.1.2009 14:43
od Rancher
Vražedné ticho,
neslyšet pípnutí.
Horor jak Psycho,
vtom dveří vrznutí!

Pak zapraskal klacek,
kdos na něj stoup.
To musí být macek!
Tuhnu jak sloup.

Otáčet pomalu hlavou,
aby se nabyla jistota.
Ano, mám náladu pravou!
Tohle to umí jen samota
.
:-)

Napsal: 29.1.2009 20:50
od Jiška
Kdoví proč se člověk bojí,
když se všechny rány hojí...
Jen je třeba trochu času,
umět věřit svému hlasu...
O samotě člověk cítí
všechnu tíhu svého Bytí.

bolest v srdci

Napsal: 12.2.2009 16:50
od Hanulka21
Proč odchází ti, které milujeme
o které se tak hrozně strachujeme,
když přeci víme, že jednou odejdou
a naše cesty se navždy rozejdou.

Proč nám jen nenarostla křídla,
proč neuletíme nemocem,
proč není jen taková síla,
kde člověk i bůh je všemocen.

Napsal: 9.7.2009 10:54
od sarin

Svázanými ústy
srdce lká spoutaný
drolí se na kousky.
Kolik ještě
kapek deště,
kolik stenů
skropí řeku,
než řetěz zrezaví?


Napsal: 9.7.2009 21:07
od vitsoft
Po kapsách nosíme nitkový kříž,
smějem se v hledáčku ostřelovače.
Ještě že nevíme, kdy přijde blíž,
k rozcvičce poručí padesát dřepů
a potom namísto fáborů z krepu
na řetěz rezavý namotat fáče.