Střípky smútku

Slova lásky, slova nářků, po emocích slovní průjem...
Odkládáme zde přetvářku a svou duši obnažujem.
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1385
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin »

<img src="http://www.rymy.cz/images/DSC01743.JPG" width="470" height="314" align="right"> Cinkání zvonečka
nese se oblohou.
Kdo chvíli posečká,
na obvyklé trase,
spatří let Pegase
Mléčnou dráhou dlouhou.

Nese se hrdutě.
V společnosti Luny
skrývá své perutě.
A ta mu v dlouhý vlas
vetkává hvězdný jas.
Rád pobývá u ní.

Taky chci létat s ním,
s Pegasem bezkřídlým,
okusit lehkost bytí.
Bez závazku, bez trápení,
jako ta Luna svítit.
Necítit tělo znavený,
nemít srdce, co buší,
jen lehkou prostou duši.
Uživatelský avatar
Kama
Příspěvky: 9953
Registrován: 19.2.2008 21:52

Příspěvek od Kama »

Srdce musí bouchat v hrudi,
čekat lásku žít s nadějí,
vyžeň všechny,co tě prudí,
objímej ty,kteří chtějí.
Uživatelský avatar
vitsoft
Site Admin
Příspěvky: 2505
Registrován: 5.7.2007 14:36
Bydliště: Vítkov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od vitsoft »

Ta tvoje slovíčka barevná, zvonivá,
při babím létě mě ku psaní vybídla,
chci, ať se tvoje tvář jak ten kůň usmívá.
Na toulky po hvězdách každou noc vemu tě,
proto ti posílám pegasí perutě,
proto ti posílám manuál letový,
který tvým pilotům před startem napoví,
jak úhel nastavit vzletových klapek.
Natankuj do plna jazykohrátek,
aby tvá kobyla nebyla bezkřídlá.
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1385
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin »

Malokdy vkládam lež
v kostrbatý svůj verš.
Obleču v kabátek
z prostých slov a běžných,
nejde co zachytit.
Nevím, zdá je moudré
táhle psát slovíčka,
třeba bylo by líp,
jen v mysli je hýčkat.

Ty jsi splnil svůj slib.
V síť přiletěls snovou
půlnoční oblohou,
připnuls mi perutě,
padly jak ulité.
Společně jsme vzlétli,
do výšin, ke hvězdám,
nohy se mi pletly,
snad strachem a trémou,
již jsem si odvykla,
v své těsné ulitě,
létat s někým ve dvou...

Něžně´s mně obejmul,
a zbavil tak tíže
poté jsme letěli,
letěli výš a výš,
lehounce a hravě,
pořád dál, dál, výše...
A letem znavení
přistali jsme v trávě
společně hledajíc,
kde rosa pramení,
kde se čas ukrývá,
kde radost má spíže.
Svítil nám jen měsíc...

Sluníčko vychází,
koupe noc v své záři,
nebe již nachoví,
zaplály červánky...
Bylo přenádherný,
létání to s tebou.
Vzpomínám na dálky,
které jsme zdolali,
na jízdu tak vzlétnou.

Prosím, smutně koukám,
jestli si můžu přát,
chci další manuál,
který´s mi neposlal,
který mi napoví,
Jak mám zaktivovat
i brzdové klapky.
Piloti stávkují,
padá na mně již strach,
protože dobře vím,
po letu přijde pád
(nebo je to podzim
po něm pak severák?)

Áno, áno, ja vím,
trochu se v tom ztrácím...
Naposledy upravil(a) sarin dne 15.10.2008 22:42, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
vitsoft
Site Admin
Příspěvky: 2505
Registrován: 5.7.2007 14:36
Bydliště: Vítkov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od vitsoft »

<img src="http://www.welaf.com/resources/200704/p ... 987696.jpg" width="400" height="300" alt="Rozpláclí létavci" align="right">

Též občas kontrolu rychlosti pominu,
rozpláclí létavci jsou toho důkaz,
jakož i sražená světýlka z komínů.
Aby mé letadlo do bláta nespadlo,
správně si nastavím brzdové zrcadlo
a přečtu pilotní občanský průkaz.
Uživatelský avatar
Marenka
Příspěvky: 1059
Registrován: 7.7.2008 18:41
Bydliště: Čechy

Příspěvek od Marenka »

Chodit jen tak loukou, lesem,
neptat se sám sebe: kdo jsem?
Kdo jsi ty? A jsi ještě můj?
Hojnost otázek na náš stůl.
Proč se bojíš mi říci ne
a vysvětlit nevyřčené?

Proč nemohu tě vídat,
když chtěla bych tě líbat,
v oblacích s tebou snívat,
musím jen zapomínat?
Proč vždy po chvilce štěstí
má hlava rozchod věští?
Uživatelský avatar
Hanulka21
Příspěvky: 3649
Registrován: 19.2.2008 18:58
Bydliště: Orlické hory

Příspěvek od Hanulka21 »

Listí krásně zbarvilo se do podzimu,
celé mokré v rose ranní,
schovává se v trávě a čeká na zimu,
ovocem celý kraj voní.

Kdesi na horách odkvetly stráně,
zpěv ptačí kolem utichá,
z andělských perutí bílé skráně,
krajina zve nás do ticha.
<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 18.10.2008 22:00 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=175'>Podzimnění</a>
Uživatelský avatar
Marenka
Příspěvky: 1059
Registrován: 7.7.2008 18:41
Bydliště: Čechy

Příspěvek od Marenka »

Štěstí je tak vrtkavé.
Jednou je, podruhé ne.

Ráno si myslím, že tě znám,
večer se sama sebe ptám,
zda je to pravda nebo ne,
že jednou se snad sejdeme.
Uživatelský avatar
žížala
Příspěvky: 869
Registrován: 29.2.2008 11:52
Bydliště: ODRY-POHOŘ
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od žížala »

Příroda pláče, je opět den slaný,
zima nám klepe zas na vrátka,
dívám se z okna, kde koníček vraný
skotačí kolem něj hříbátka.
Zatápím v krbu, dívám se zasněně,
uklidňují mě plameny ohýnku,
přiložím ještě po jednom polínku,
přemýšlím v duchu o sladké odměně.
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1385
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin »

Poslední dobou,
alespoň v básni,
žila jsem touhou
vzlétnout a létat,
tíže se nebát,
trochu se zasnít,
užít si krásy.
Opět se ztrácím...

Uživatelský avatar
Hanulka21
Příspěvky: 3649
Registrován: 19.2.2008 18:58
Bydliště: Orlické hory

Příspěvek od Hanulka21 »

Hra smutného hráče,
na poslední struně,
tak zoufale pláče,
jak v matčině lůně.
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1385
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin »

Střípků pár na zemi třpytí se rudě,
třebaže mé tělo nezranili,
srdíčko bolesti neslyšně stůně.
Přestalo bít na malinkou chvíli.
Zase tá otázka: - Co kdyby?
Člověk je tvor tak pomíjivý...
Uživatelský avatar
vitsoft
Site Admin
Příspěvky: 2505
Registrován: 5.7.2007 14:36
Bydliště: Vítkov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od vitsoft »


Z inkoustu tečka pro slunéčko
nelétající
na houslích zbylo jenom Ečko
na srdci bicí
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1385
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin »

Sluníčko, to sedmitečné,
ulétlo - vše kolem chátrá.
Ohližíme se zbytečně
po krásach jarního bratra.

Ty jeho zázraky věčné...
Zpívajíc o letních hrátkách,
stromy tváří se statečně,
malují podzimu vrátka.

Na prahu konečné - zimy-
chvějí se, ani ne mrazem,
chvějí se touhami svými.

Tím vším, co již nesplnili.
Spadne až první sníh na zem,
spokojí se s tím, jak žili?
Uživatelský avatar
Jiška
Příspěvky: 6745
Registrován: 6.7.2008 15:48
Bydliště: ČR

Příspěvek od Jiška »

Já že oči smutné mám,
řekla mi to jedna paní,
i prý, když se usmívám.
Oči jsou zrcadlem duše,
sotvakdo z nás to však tuše,
vidět v nich je lidské zrání.
Uživatelský avatar
Kama
Příspěvky: 9953
Registrován: 19.2.2008 21:52

Příspěvek od Kama »

Každý nesem svoji známku,
vypálenou v hloubi duše.
Jako v novinovém stánku,
dávné boly,smutky,zrady,
svá vítězství,také pády.
Oči otevřou tu branku.
Uživatelský avatar
Hanulka21
Příspěvky: 3649
Registrován: 19.2.2008 18:58
Bydliště: Orlické hory

Příspěvek od Hanulka21 »

Šla bych ráda světa kraj,
za svým srdcem toulavým,
navštívila starý háj,
kde se stalo bolavým,
vzpomněla tu dávnou báj,
znajíc proč je děravým.
Uživatelský avatar
Marenka
Příspěvky: 1059
Registrován: 7.7.2008 18:41
Bydliště: Čechy

Příspěvek od Marenka »

Smutek, zrada, pád i žal
to je to, co svět mi dal.
Přesto věřím na lásku
i když visí na vlásku.
Uživatelský avatar
Hanulka21
Příspěvky: 3649
Registrován: 19.2.2008 18:58
Bydliště: Orlické hory

Příspěvek od Hanulka21 »

srdce mám bolavé,
nohy pak toulavé,
vzpomínky přebolí,
rány se zahojí.
Uživatelský avatar
Kama
Příspěvky: 9953
Registrován: 19.2.2008 21:52

Příspěvek od Kama »

Veškerá logika zůstává bez šance,
slova jsou k ničemu.Zdrchané myšlenky
hledají začátky, písmenka v čítance.
Dotekem lákám tě, s kousíčkem naděje.
Neslyšíš ozvěny, z falše jsou závěje,
prázdnoty, úniky, neplatné jízdenky.

Nevidíš červánky, nepůjdeš do dálky,
nejiskříš nápady, zvlhly ti zápalky.
Lepkavou bezmocí zapatlám i sebe,
nemohu uvěřit,bez tebe tu zebe.
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1385
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin »

Koukám se do koule
...celá je ze skla... víš,
jsem každičkým coulem
dcéra Sibylina.
Nahledni, tak pojď blíž,
než zmizí vidina.

Vidím tam osůbku,
krásná je bezmezně,
nejenom navenek,
vidím až do duše.
Vidím ji v křišťálu...
září celá štěstím,
o kterém vždy snila.
Jsi to ty, má milá.

Vidím tě opravdu,
tvé oči se smějí,
celá planeš žárem
a dlaně, tvé dlaně,
v jiných něžných dlaních
hledají ochranu.
Vidím to zřetelně,
prosím tě, jen věř mi.

Nenech se zmást
chvilkovým nezdarem,
bolesti slz dávných,
neztrácej nadějí...
Věř mi, světaznalé,
v srdci svém máš,
třeba teď zoufalém,
dar ze všech největší.

Věř, sestřičko má, věř...
Tolik lásky skrývaš,
že klidně postavíš,
z těch jejích paprsků
vysokou zářnou věž,
světlo pro zbloudilce,
či vroucné poselství,
maják noci hmlisté...
Nazvi si to jak chceš,
no svítí tak čistě...

Pohledni k nebesům,
naděje zesílí.
To je správna cesta,
překleneš tu chvílí,
oprostíš se děsů
a budeš zase svá,
něžná a láskavá.
Tak usměj se a VĚŘ...
Naposledy upravil(a) sarin dne 2.1.2009 17:35, celkem upraveno 2 x.
Uživatelský avatar
Kama
Příspěvky: 9953
Registrován: 19.2.2008 21:52

Příspěvek od Kama »

Zlomené nehty mám, od krve kolena,
lezu i po čtyřech, hledám tě v lavině,
Někde tu naříká tvá duše zraněná.
Tam dole v hlubinách prý voní jasmíny,
čemu chceš uvěřit? Vedou tě do špíny!
Staneš se otrokem, bez boje , lacině.
<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 5.4.2009 19:44 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=161'>Povzdechy</a>
Uživatelský avatar
vitsoft
Site Admin
Příspěvky: 2505
Registrován: 5.7.2007 14:36
Bydliště: Vítkov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od vitsoft »

Když kalná povodeň do bytu vteče,
babičky komodu zaplavíc bezcitně,
rejžákem je třeba vykřičet vkleče
po bouřce opadlé bahnité nánosy.
Popelku popros, ať vodu ti nanosí,
nastrouhej do kýbla kus mýdla Hellada.
Ze všech sil musí se udržet fasáda,
ať zase po čase sluníčko vysvitne.
Uživatelský avatar
Kama
Příspěvky: 9953
Registrován: 19.2.2008 21:52

Příspěvek od Kama »

Vděčná jsem za rady,sbírám je všelijak,
nadbíhám Toltékům,pohlížím nahoru,
vyhlížím sluníčko.Natřásá se tam mrak.
Lezu si do duše s rejžákem na holi,
vymetám kouty, až svědomí zabolí.
Nesu si úděl, já pod tíhou klopýtám,
předkládám své účty i s prohrou počítám.
Koho si přivítám? Pýchu, či pokoru?
Uživatelský avatar
Hanulka21
Příspěvky: 3649
Registrován: 19.2.2008 18:58
Bydliště: Orlické hory

Příspěvek od Hanulka21 »

Příspěvky po Novém roce jsou krásné...ale já mám bohužel hlavu dutou, duši bolavou a nějak mě můza nechce políbit, ale s radostí čtu vaše krásné verše
Uživatelský avatar
Kama
Příspěvky: 9953
Registrován: 19.2.2008 21:52

Příspěvek od Kama »

Projít dlouhou zmrzlou plání,
bořit krusty bosou nohou,
někdy může budit zdání,
že to stačí pro záchranu.
Je to málo. Proti plánu
staví bránu plno běsů.
Přesto svoji naděj nesu,
nové výzvy přijít mohou.
<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 5.4.2009 19:40 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=151'>Oktiny</a>
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1385
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin »

Tú noc jsem se hodně bála.
Poněkud víc, než se zdálo.
O tebe taky, má malá,
vidíc tě nad strží,
schoulenou v oslzí,
naděje bledla ti v očích.
A tak jsem se smála, no smích
rval mé srdce, které lkalo...

Uživatelský avatar
vitsoft
Site Admin
Příspěvky: 2505
Registrován: 5.7.2007 14:36
Bydliště: Vítkov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od vitsoft »

Proti neklidnému spaní
ani česnek na polštáři
kolem hlavy nezabrání,
aby do spánku ti vpluly.
To proto, že noční můry
jdou po duších, které září.
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1385
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin »

Snažím sa, nepoznám však kódy...


Deň plný májovej pohody
- v očiach farby beláska -
kúpe sa v slnečnom kúpeli
s vánkom, slovmi čo láska...
Zdá sa, všetko je tak, ako má byť.

No v tom sa už uzlí počasia niť
obloha modrá sa zocelí,
buráca, cvendží jak meče,
kvapká z nej...čo kvapká! Tečie!
Bolesť zaodetá v nenávisti...

O pár minút opäť tvár rozžiari,
lúku rozjasní úsmev zlatistý.
Hladí sklonenú hlávku púpavy,
zaženie rosou pocit smädu.
V ovzduší cítiť vôňu medu...

Keď sa však ostražitosť stíši,
vzápäti všetko kruto ničí...

Uživatelský avatar
Hanulka21
Příspěvky: 3649
Registrován: 19.2.2008 18:58
Bydliště: Orlické hory

Příspěvek od Hanulka21 »

Duši svírá pocit bolu
zase skláním hlavu dolů.

Na pláč je dnes příliš brzy
stejně počnu ronit slzy.

Slunce zmohl temný soumrak
spatří krásu zase můj zrak?
Uživatelský avatar
Jiška
Příspěvky: 6745
Registrován: 6.7.2008 15:48
Bydliště: ČR

Příspěvek od Jiška »

Duši jsem oblékla do víry ve štěstí,
živím ji pokrmem z lásky a naděje,
zbytečno přemýšlet o lidském poselství...
Osudu soukolí roztáčí sudičky,
před Pánem života člověk je maličký...
Tak či tak, na Světě přece jen krásně je.
<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 3.8.2009 20:54 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=158'>Radostění</a>
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1385
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin »

Noc se plíží po pokoji
plníc temnem všechny kouty,
mísy, hrnky, sklenic spousty...
Právě si v mém křesle hoví.
Unavená z dlouhé pouti,
tikot hodinek si pouští.


Odežene teskný pocit,
který od rána útočí?
Zajal mysl, čím dál více,
tíží nohy, srdce, plíce...
Mnu si dlaní horké čelo,
děsím se, netuším čeho.
Pocit ten i jeho kočí,
nemřou, sílí s temnem noci.

- Co se děje? - chci se zeptat,
nevím proč...mám o tebe strach...

Vítězí nad nocí bez ztrát.
Uživatelský avatar
vitsoft
Site Admin
Příspěvky: 2505
Registrován: 5.7.2007 14:36
Bydliště: Vítkov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od vitsoft »

Až noc s tváří hovnivála
roztáhne zas černé krovky,
namísto aby ses bála,
v hodinách že vlásek tenký,
musíš všechny plné sklenky
hlavou vzhůru do záchoda
bez lítosti zvolna vlíti.
Smutku přece není škoda.
Místo tmy ti čerstvé pití
načepuji ze žárovky.
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1385
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin »

Upijím světlem prozářené doušky....
Hodiny najednou vesele cinkají,
zvonečků tisíc prochází mi oušky.
Na chvíli zahnals mé obavy. Záře v tmě...
šíří se pokojem i hluboko ve mně.
No přes jasno v srdci, přes úsměv v mé tváři,
nechtějí stáhnout se smutku mí sponzoři.

Zářný nápoj, ten tvůj, pane Edisone,
častým užívaním nezevšední, to né,
slabé má místo, svou Achillovou patu,
tenoučké vlákenko, jen nitku z wolframu.
Jednou začne slábnout, až celá uhoří.
Přesto ti děkují, příteli drahý.
Jak ti to splatím? Můžu skleněnkami?
Uživatelský avatar
Marenka
Příspěvky: 1059
Registrován: 7.7.2008 18:41
Bydliště: Čechy

Smutek z loučení

Příspěvek od Marenka »

Smutno je mi strašně moc,
odejel mi můj milý.
Proč se stále loučíme?
Pozdrž ještě tu chvíli.
Loučení je snad nemoc?
Stále ji jen léčíme.
Existuje prevence?
Spojí opět milence?
Uživatelský avatar
afro.minerva
Příspěvky: 305
Registrován: 16.7.2010 11:11

Příspěvek od afro.minerva »

Blednoucí vzpomínky stříbrných kadeří,
mizící úsměvy spojené s radostí,
ukryté pod zemí spočinou v příšeří.
Kamenem nehybné. Kalené do zlosti…

Ty ruce vrásčité, slabé a prosící,
k dětem se vzpínaly pro krátkou návštěvu.
Dnes nejspíš rozpadlé, pod hlínou tlející,
pod žulou netknutou stran mého pohledu.
Uživatelský avatar
afro.minerva
Příspěvky: 305
Registrován: 16.7.2010 11:11

Příspěvek od afro.minerva »

Ustálená v táhlé nečinnosti,
propálenou dírou v zácloně,
vidím další součást skutečnosti.
Prostou pravdu. Život v šabloně.

Klišé možná mění daný prostor
v trochu lepší místo k toužení.
Realita velí! Vnitřní rozpor.
Každodenní běžné snažení…

Vysát, všechno zbavit trochy prachu,
vytřít, vařit, umýt nádobí…
Doplést šálu, topit. Touhy v šachu.
Jedno, druhé, třetí období…

Ptám se sebe, hledám možnou chybu.
Ptám se. Stále stejné… Nazpaměť.
Druhá strana mince. Váha slibu…
Forma daně. Oběť – odpověď.
Uživatelský avatar
lea
Příspěvky: 6889
Registrován: 3.12.2009 22:55
Bydliště: Praha

Příspěvek od lea »

Jak dlouho může trvat smrt?
Proč konec náhle je zas blíž?
Smrt v žití rázný dělá škrt
a na dno strhne zemská tíž.

Hlad po životě vánek svál,
tvář smutek sžírá, vyhrál boj,
už zbývá jenom bolest, žal…
Kde síly nové hledat zdroj?
Uživatelský avatar
afro.minerva
Příspěvky: 305
Registrován: 16.7.2010 11:11

Příspěvek od afro.minerva »

Utichlá v náznaku občasné radosti.
Snoubená v smuteční závoji. Neznámé
krajiny vzdálené… Samotná! V malosti
drcená stěnami. Tisíckrát stonáme…

Sluneční odlesky v skleněných tabulích
dotekem svobody lákají. Bezcílné
bloumání v pokojích, stínovím zkalených.
Odráží myšlenky bezmocně nesdílné.

Slzavým údolím spolu se brodíme,
týravou bolestí. Prstoví spojená -
ruce se držící. Možná i pojíme…
Trhavě ospalé. V náručí schoulená

usínáš v úlevě pojednou krvavé.
Úlevou věštící budoucí návraty.
Horkostí procitáš, klesavě stoupavé...
Vteřinou hledáš mne. Mířím ti v ústrety.
Uživatelský avatar
vitsoft
Site Admin
Příspěvky: 2505
Registrován: 5.7.2007 14:36
Bydliště: Vítkov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od vitsoft »

Škoda, že už nejsem mládě,
je to chyba nebetyčná.
Nemohu již dívky svádět
kouzlem svého erotična.
Odpovědět