Stránka 1 z 1

Střípky smútku

Napsal: 14.7.2008 23:31
od sarin
Všetci sem veľakrát zablúdime,
cítiace potrebu žiaľ z duše zmyť.
Ohriať sa v teple, uniknuť zime...
Krehko nás spútavá bolesti niť.

Ženská milostná poezie do nevýkladní skříně

Napsal: 5.8.2008 17:46
od Cassibriga



Na kámen padají slzy,
smutné, temné.
Srdce křemene mizí
v tobě, ve mně.

V kameni jsou naše stíny,
bolí , studí.
Na prach je semelou mlýny
ve tvé hrudi.

Můj kámen leží a tlačí,
nehybný, zlý.
Stačí mé síly, nestačí?
By s ním pohly?



Napsal: 17.9.2008 2:52
od Hanulka21

PROHRA

Buď sbohem velký bojovníku,
tvá bitva již dnes skončila,
zbyla kaluž slz na chodníku
když jsem se s Tebou loučila.

Neboj se, vzpomínka na Tebe
zůstane se mnou napořád,
dnes už kráčíš do nebe,
tak rychle věci berou spád.

Do oblak zvolám Tvé jméno
a obléknu se v černý šat,
budiž mi prosím odpuštěno,
že předlouho budu naříkat.

Tak sbohem příteli naposled,
vzpomínky nikdy nezestárnou,
až i já opustím tento svět,
tak nahoře zas nashledanou.