Stránka 1 z 1
Spartak
Napsal: 30.7.2008 9:10
od Rancher
<b>S</b>partak to je poesie
<b>P</b>otichu-li motor přede,
<b>A</b> hned doby duch ožije,
<b>R</b>ánem časným, když on jede.
<b>T</b>var kapoty oku ladí,
<b>A</b> ta maska! Jak jsem zpych!
<b>K</b>rátce, je to krása mládí.
a já končím akrostich.
IMOLC SVÁTEK - pohanská slavnost předjaří
Napsal: 14.5.2015 21:32
od Fox
I když se kolem mne stále tu třpytí sníh
Mé srdce plno jest plamenů ohnivých
Bělostná královna v ledovém paláci
Odkládá žezlo své, tiše se vytrácí
Louče nám rozžehne princezna zakletá
Co jiskru života vdechne zas do světa
Slavte, mí přátelé, tento čas vesele
Vznešená bohyně povstane z popele
Árie radosti zaznívá bílou tmou
Tou cestou-necestou všichni, kdož věří, jdou
Element ohně nám tu cestu osvítí
Kam asi směřuje? Do jara, do kvítí...
BEZBŘEHÁ KRÁSA DALA MI ŽIVOT, DOMOV, LÁSKU A POZNÁNÍ
Napsal: 6.7.2015 0:47
od Fox
Napříč řádky v této básni - v počátečních písmenech prvních slov - je skryto poselství (vyjma posledního řádku, který celkově zakončuje nejen báseň samotnou ale i ono poselství).
Báseň je věnována naší Matce Zemi - Matce Přírodě (v básni mluví ona 
), chci ji tímto poděkovat za její trpělivost, obětavost a lásku.
BEZ křídel odlétám v široká daleka
BŘEmena shazuji, miluji svobodu
HÁv můj je protkaný jasnými hvězdami
KRÁčím si, nespěchám - nikdo mne nečeká
SAmotě nevykám, jiná již nebudu
DAlší má volání znovu tě omámí
LAbyrint osudu maluji zvysoka
MIstrně kouzlím a halím do přeludu
ŽIVOT tvůj, tvůj DOMOV, LÁSKU A POZNÁNÍ